Epilog

28. dubna 2015 v 10:15 | Nancy |  Kapitoly
A je to tady. Poslední kousek Pouta. Ale tím se s vámi nechci ještě loučit, protože už jsem se vícekrát zmiňovala, že chci chod blogu udržet a přidávat sem krátké povídky o Strážcích. O tom ještě napíšu článek zvlášť :) Teď si hezky vychutnejte poslední kapitolu Pouta a já doufám, že se vám bude líbit, jako ostatní kapitoly. Budu moc ráda, když mi Pouto ohodnotíte v anketě pod epilogem. Komentáře (chvály i kritiku) přijímám s otevřenou náručí.

A taky vám chci všem, kteří se čtením došli až teď, moc poděkovat, že jste Poutu věnovali svůj čas, a děkuji za vaši velkou podporu :)

Epilog


"Vydrž. Vydrž," pobízí Ethan naléhavě a nervózně. "Už jsme tady, jen vydrž." Pevně svírá Rochellinu ruku, i když by se dalo říci, že Rochellin stisk je mnohem křečovitější. Rochelle už poněkolikáté zasténá bolestí, která je stále intenzivnější. Ethanovi z toho naskakuje husí kůže. Naštěstí už ale parkuje před nemocnicí, kde na ně čekají dva doktoři s lehátkem. Ethan rychle vystupuje z auta, obíhá jej a otevírá dveře u sténající Rochelle. "Rychle!" houká na doktory, kteří už k němu běží. Pomáhají mu opatrně naložit Rochelle na nosítka a míří s ní do nemocnice.
"Ethane?" Před samo otvíracími, skleněnými dveřmi ho zastavuje známý hlas. Otočí se na parkoviště, kde stojí Matt opřený o dveře svého auta. "Máme jít konečně za tebou, nebo radši vůbec nemám vypínat motor?" pobaveně se usmívá a pozoruje Ethanův poplašený výraz.
Ethan se ale vůbec nebaví. Nervózně přešlapuje z jedné nohy na druhou. "Tohle sakra není planej poplach. Připadá ti to snad tak? Už vážně rodí!" Svižně se otočí zpět a prudce naráží do skleněných dveří, které se mu zatím zavřely. Vrávorá pár kroků dozadu a přikládá dlaň ke svému čelu. Matt hned vybuchuje smíchy, i Neriah Ethana viděla a směje se. Matt se k ní otáčí. "Vezmeš malou?"
Neriah rozepíná poslední popruh z dětské sedačky a bere dvouroční Caitlin do náruče. Zabouchne dveře auta a usměje se na Matta. Ten jí úsměv opětuje, zamkne auto a všichni tři společně vyrážejí za Ethanem, který se už vzpamatoval a zmizel v chodbě nemocnice.
"Hele, Nicole s Dillonem už taky jedou," říká Neriah, zatímco staví Caitlin na nohy a chytá ji za ruku. Matt na Caitlinino žadonění bere její druhou ruku a s úsměvem pozoruje Sinclairovic zelené auto. Dillon zastavuje před ním a vykukuje z okýnka. "Tak co? Planej poplach?" zazubí se.
Matt se zasměje a kroutí hlavou. "Ne, tentokrát ne."
Pokaždé, když si Ethan myslel, že Rochelle už bude rodit, poslal úplně všem svým přátelům poplašnou myšlenku.
Už to bude asi deset let, kdy se přihodila ta zvláštní věc. Ethan jednoho dne začal slyšet myšlenky ostatních lidí kolem. Všichni z toho byli zmatení, protože Ethan už měl tři schopnosti a z ničeho nic se objevila čtvrtá. O pár dní později i Isabela uslyšela myšlenky jiných a všem začalo být jasné, že nešlo o obyčejné objevování nových schopností. Mezitím, co všichni i s členy Tribunálu začali zkoumat pouto pečlivěji, se čtení myšlenek objevilo i u ostatních, kteří tuto schopnost ještě neovládali. Nikomu nebylo příliš jasné, o co se jedná, dokud Matt o pár dní později nepocítil stejnou schopnost v jeho rukách, jako má Rochelle, a dokud si Jimmy sám nevyléčil zranění.

"Díky vašemu poutu již nejste vlastníky svých schopností," říkal jim nakonec Dartemis. "Nemáte žádné z nich a přitom vlastníte všechny. Co umí jeden, umí všichni. Sdílíte lásku, bolest i vědomosti. Zrušili jste stará pravidla a stvořili nová. I když se může zlo zdát poražené, vždy může nějaké povstat. Jste budoucnost Strážců. Jste novým Tribunálem."
Postupně pak u sebe všichni začali objevovat schopnosti svých přátel a museli se naučit je ovládat.
"Tak běžte za nima, my zatím zaparkujeme," řekl Dillon a pomalu šlápnul na plyn.
Matt s Neriah a malou Caitlin vcházejí do nemocnice a akorát stihnou vidět, jak sestra pomáhá Ethanovi navlíknout modrý, nemocniční oblek a čepici. Ethan chce být očividně u porodu.
"Ethane," volá na něj Matt. "Hodně štěstí."
Ethan s pousmáním krátce přikývne a pak se nechává sestrou vést k Rochelle.
"Kde jsou? Kde jsou?" ptá se přibíhající Nicole a natahuje krk do chodby vyhlížející Ethana nebo Rochelle. "Prošvihli jsme je?"
"Jo, o vlásek," přikývla Neriah s úsměvem.
Nicole trochu zklamaně prohodí rukama a přeje oběma štěstí aspoň na dálku pomocí myšlenek. Pak se otáčí a vyhlíží Dillona, který k nim právě přichází a bere Nicole kolem ramen. "Myslím, že jsem zahlédl Arkariana s Isabelou," říká a ukazuje palcem za sebe. "Za chvíli tu nejspíš budou."
"Prima, už mají načase," uchechtl se Matt. "Teď budeme muset stejně všichni čekat." Zaujímá místo na jedné ze sedaček u zdi a ostatní následují jeho příkladu.
"Na čo čekáme, tati?" ozval se zvědavý hlásek malé Caitlin. Matt si ji dává na klín. "Čekáme, až nám strejda Ethan s tetou Rochelle představí nového člena rodiny."
"Koho?"
"Za chvíli nám ukážou svoje miminko, víš?"
"A oni plo něj šli?"
"Tak nějak," přikývl Matt se smíchem.
"Hele," zavýskala radostně a hbitě zvedla ruku směrem k dalším přicházejícím. Je to Arkarian s Isabelou a svými dvojčaty, která jsou jen o pár měsíců mladší, než Caitlin. Arkarian, který zase na chvíli změnil svou modrou barvu vlasů na světle hnědou, aby nepřitahoval velkou pozornost, v rukách drží malého Doriana a Isabela nese Charlottu. Přibíhají k nim. "Jdeme pozdě?" vyhrkla Isabela.
Slova se ujímá Neriah. "Ani ne, před pár minutami je odvedli na porodní sál."
"Takže žádný planý poplach?" ušklíbl se Arkarian.
Ozývá se pobavený smích.
"Ne, konečně se ten jejich malej vtipálek rozhodl, že už si ze svých rodičů udělal dost srandy," směje se Dillon.
"A hlavně z táty," doplnil ho Arkarian se smíchem a postavil Doriana na nohy, který se hned rozběhl ke Caitlin, která slézá Mattovi z kolenou.
"Doriane, neběhej," napomenula ho Isabela a taky Charlottu postavila na nohy. Zatímco si děti spolu začínají hrát, přicházejí k ostatním Shaun s Laurou a Jimmy s Coral. Také se hned ptají, jak je Rochelle na tom a zaujímají posledních pár volných sedaček u stěny. Coral s Laurou už o druhém světě svých blízkých dlouhou dobu vědí. Jelikož jejich děti přestávaly od osmnácti stárnout, dřív nebo později by si toho jistě všimly, a tak jim řekli pravdu. Prvně to nechápaly, nechtěly ten fakt přijmout a nějakou dobu byly naštvané, vystrašené, ale po nějaké době všem odpustily a začaly si zvykat. Koneckonců, žádné zlo už nikomu nehrozí, nemusely se bát, že by o někoho přišly, jak tomu dříve bylo.
Už dlouho se takhle všichni společně nesešli, takže začíná velká, veselá debata, co se komu dělo za posledních pár dní.
"Jo a víte, že Jeff se bude ženit?" vyhrkla Nicole nadšeně, jakmile si na to vzpomněla. Všichni reagují překvapeně a potěšeně. "Volali jsme si předevčírem, tak mi to oznámil. Měla by nám všem brzy přijít pozvánka na svat-."
"Doriane!" zavolala Isabela, když si všimla, jak malý Dorian utíká ke vchodu nemocnice. "Doriane, pojď sem!" Zvedá se a běží za ním. Do vteřiny je u něj, chytá ho a bere si ho do náruče. "Ty malej ďáblíku. Kam bys pořád utíkal." Sedá si s ním zpátky a už ho nepouští, i když Dorian se její náruči vzpírá a chce slézt zpátky na podlahu, ale Isabela si ho rázně posouvá ještě blíž a otáčí k sobě. "Tady budeš. Nechoď nikam."
"Mamííí," zaškemral a zasnažil se znovu sklouznout z matčiných kolenou, ale Isabela mu to nedovoluje.
"Ne! Zlobíš."
Dorian začíná tiše vzlykat a postupně přidává na síle, jak tomu dělá vždycky, když mu Isabela něco zakáže nebo ho nechce někam pustit, protože ji neposlouchá. Isabela si hluboce povzdychne a nakonec ho pouští na zem. Obvykle nepoleví, ale teď nechce, aby tu plakal na celou nemocnici.
"Ale ne že budeš utíkat ven, rozumíš?"
Dorian přikývl a rozběhl se za svou sestrou a Caitlin.
"Haló? Prosím vás," ozývá se zdravotní sestra v chodbě. Všichni se k ní otáčí. "Pomůžete mi někdo? Váš přítel právě omdlel," mírně prohodila rukama.
Všichni se začínají smát a Matt se přitom zvedá sestře na pomoc. "Caitlin, neběhej," napomíná svou dceru mírně, když ji míjí a pokračuje za sestrou do chodby. Caitlin se otáčí, běží za ním a chytá se ho za ruku. "Kam deš, tati?"
"Pro strejdu Ethana," sklonil k ní hlavu a usmál se na ní. "Běž za mamkou, já tam za chvilku přijdu. A neběhej."
Caitlin přikývla a stejně se rozběhla za ostatními, zatímco sestra Matta dovedla do chodby, u jejíž stěny leží spící Ethan. Matt se znovu zasmál, sklonil se k němu a donesl ho k ostatním, kam ho posadil na své místo.
"Tak u něj bych zrovna nečekal, že to s ním sekne," Dillon se pořád směje.
"Moc se nesměj," otočila se k němu Nicole. "Taky tě to brzy čeká. Uvidíme, jaký budeš hrdina." Položila si dlaň na své mírně zakulacené břicho.
"Ethane?" Matt ho plácá po pobledlé tváři, aby se vzbudil. Ethanovi se malátně kolíbá hlava a pomalu otvírá oči. Něco mručí.
"Stlejdo," volá Caitlin a šťouchá do Ethana, který už se zcela probouzí.
"Jsi v pohodě?" ptá se ho Matt s úšklebkem.
Ethan na něj chvíli nechápavě kouká, pak přejede pohledem po ostatních a rychle vyskočí ze židle. "Musím rychle zpátky!" vykřikl a už se chystá vyběhnout do chodby, ale Matt ho ještě rukou zadržuje. "Jestli tam znovu omdlíš, tak už tě tam pak radši ani nepustí," usmál se.
"Já… já to zvládnu. Musím za Rochelle." Chtěl se Mattovi vytrhnout, ale oba zarazil dětský pláč za nimi. Caitlin s Charlottou do sebe při hraní nějak narazily a teď obě sedí na zemi a pláčou. Neriah s Isabelou zakročují první, klekají si ke svým dětem a utěšují je. Jemně je hladí po hlavičkách, čímž léčí naražená místa a děti pomalu přestávají plakat.
Matt si s úsměvem sedá do dřepu naproti Caitlin. "Dobrý, zlatíčko?"
Caitlin pomalu se smutným pohledem přikyvuje a dlaněmi si utírá pár slz. Matt ji lehce štípe do tváře, čímž přiměje Caitlin k úsměvu. "Říkal jsem ti, že nemáš běhat. Kdybys tátu poslechla, tak by se to nemuselo stát."
Caitlin s úsměvem zamručí a natáhne k Mattovi ručičky. Matt si ji se smíchem bere do náruče a líbá ji na tvář. Pak se otáčí k Isabele, která drží Charlottu. Ta už se také jen usmívá. "A co ty, prcku?"
Charlotta k němu zvedá své fialové oči a zaculila se na něj. "Doblý."
"Pane Robertsi?"
Ethan se prudce otáčí na sestru v chodbě. Ta se na něj usmívá a kyne hlavou i rukou do vedlejší chodby, čímž mu i ostatním dává jasné znamení. Ethan ke svým přátelům rychle otáčí hlavu. Oči má vzrušením doširoka otevřené a na tváři se mu pomalu rozlévá úsměv. Všichni mu úsměv opětují, a jakmile Ethan vyráží za sestrou, následují ho. Sestra je dovádí na jeden z pokojů, kde Rochelle leží. Ethan vchází jako první a za ním se dveřmi nedočkavě protlačují ostatní. Všichni včetně Ethana strnule stojí před postelí a s dojatými pohledy pozorují Rochelle, která v náručí chová malé novorozeně zabalené v bílých přikrývkách. "Ahoj, všichni," zářivě se na ně usmála.
"Aaaach, Rochelle," vydala ze sebe Nicole dojatě.
Ethan se naklání nad Rochelle, líbá ji a sedá si k ní. Ostatní si stoupají kolem postele, aby nového člena jejich rodiny také viděli. Rochelle malého chlapečka podává Ethanovi a ten si ho opatrně chová.
"Tak už je z tebe taky táta." Matt Ethana s úsměvem plácá po rameni a Isabela se k Ethanovi naklání a dává mu pusu na tvář. "Je celý po tobě," rozzářeně se usmála a jemně chlapečka pohladila po tváři. Ten se následně v Ethanově náručí zavrtil a otevřel svá modrá očka.
"Ahoj, Paule," zazubil se na něj Ethan.
"Připadám si strašně starý," řekl Shaun s úsměvem. "Vždyť už je ze mě děda."
"A ze mě babička," přidala se Laura a s dojatými slzami objala Ethana kolem ramen, políbila ho do vlasů a pohladila si svého prvního vnuka.
Nastává chvíle, kdy každý Ethana s Rochelle objímá a gratuluje jim, polibky na tváře se taky nešetří a tento radostný rozruch přiměje malého Paula plakat. Jistě se mu nelíbí přítomnost tolika neznámých lidí. Když už je Ethan v utěšování bezradný, radši tuto roli předává Rochelle. Paul se v matčině náručí po chvíli uklidňuje, a tak už všichni raději mluví polohlasem.
"V Athénách už se pro vás chystá oslava," šeptá zrovna Matt. "Na přijetí nového člena rodiny," usmál se.
"To zas bude něco pro tebe, viď?" Dillon s tichým smíchem plácl Matta po zádech. Ostatní se také pochechtávají, Matt se jen pobaveně ušklíbl a zakroutil hlavou.
Když se slavilo narození Caitlin, Matt si jako pyšný táta samou radostí užíval pozornost ostatních a připíjel si snad s každým účastníkem oslavy, a že jich tam bylo hodně. Nebyl zrovna moc střízlivý, když stál na stole, prohlašoval slávu každému, kdo mu zrovna padl do oka a nakonec usnul na tácech s jídlem.
"Budete mi to připomínat ještě dlouho, co?"
"Dloooouho, kamaráde, dlouho," přitakal Dillon se smíchem. Ostatní se také smějí, pokud možno tiše, aby nevzbudili malého Paula.
Rochelle si je ze své postele s úsměvem všechny prohlíží. Skloní svůj úsměv k chlapečkovi v její náruči a prohlíží si jeho jemnou spící tvářičku. Pozvedne si ho, políbí ho na čelíčko a jemně ho pohladí po tváři. "Vítej do naší rodiny, zlatíčko."
 


Komentáře

1 Zita Zita | Web | 28. dubna 2015 v 10:27 | Reagovat

Jej, tak na dlouhé články nemám zrovna čas.

2 Adam Adam | 28. dubna 2015 v 11:14 | Reagovat

:-D :-D :-D :-D :-D tak jo.. a teď :'( co budu každý den vyhlížet? :( bude mi to chybět.. a ploč už je konec mamíí? :( Děkuju za vše Nancy :) parádních 5 měsíců! Nedokážu slovy říct, jak moc se mi Pouto líbilo.. jak mě oslovilo a jak navždy zůstane v mých myšlenkách :-)

3 Lenka Lenka | 28. dubna 2015 v 16:42 | Reagovat

To jo, já se jen těším na to, jak tu budu každý den číhat. Parádní konec, hodně jsem se zasmála. A mimochodem, konec přesně na mé narozeniny :D

4 strazcicasupouto strazcicasupouto | E-mail | Web | 28. dubna 2015 v 17:04 | Reagovat

[2]: Já zas nedokážu říct, jak moc ti jsem za všechnu tu podporu vděčná, děkuju :)

[3]: Jéé no tak to je parádní! :D To vyšlo krásně :) A samořejmě přeju všechno nejlepší ^_^

5 Briella Briella | 28. dubna 2015 v 17:16 | Reagovat

Úžasný konec, takový jaký mám ráda. Všechna ta děcka :D. Docela dost jsem se nasmála... Těším se na to, co dál vymyslíš :D

6 strazcicasupouto strazcicasupouto | E-mail | Web | 28. dubna 2015 v 17:17 | Reagovat

[5]: To jsem moc ráda, že vás to všechny pobavilo :D Děkuju :)

7 Heli Heli | 12. května 2015 v 19:26 | Reagovat

Opravdu úžasnýýý!!!  Jak už jsem psala bavilo mě to mnohem víc než originál a bavit mě to nepřestalo, moc se mi to líbilo
Škoda, že už to končí, ráda bych četla i dál
Epilog byl super (jako celá kniha), mám se jsem se nasmála a ty děti :D

8 strazcicasupouto strazcicasupouto | E-mail | Web | 12. května 2015 v 19:53 | Reagovat

[7]: Jééé ^_^ To jsem strašně ráda. Ještě jednou moc děkuji :))

9 Heli Heli | 3. června 2015 v 17:21 | Reagovat

Ahoj jak jsem nad knihou přemýšlela, napadla mě taková věc. Co se stalo s Lorianem a Lathenií po jejich smrti ??? Šli taky do ráje (nevím jak to mám napsat), jako Alex a Sera ??? Nebo to pro nesmrtelné neplatí???
Mohla by jsi na to téma napsat povídku ???
Díky moc :)

10 strazcicasupouto strazcicasupouto | E-mail | Web | 3. června 2015 v 23:51 | Reagovat

[9]: Ahoj :) Páni tohle mě vůbec nenapadlo. Nad tím určtiě popřemýšlím, děkuju za námět :)

11 Cynthia Cynthia | Web | 24. července 2015 v 13:24 | Reagovat

Heli: nevím, ale Dartemis se tam přece dostal, ne? Ikdyž je pravda, že ten se tam dostal ještě předtím, než Lathenie zbořila most v mezisvětí.

Každopádně se moc a moc těším, až si to přečtu.

12 Teru Teru | E-mail | 4. září 2015 v 20:18 | Reagovat

Na tohle neoficiální pokračování jsem bohužel narazila až dnes, ale rovnou jsem ho celé přečetla.

Jako první skláním poklonu před autorkou, že se vůbec do takového počinu pustila. Je to opravdu něco, umět "napodobit" styl psaní originálního autora a přizpůsobit se mu.

Pokračování jako takové hodnotím velmi pozitivně, příběh byl dobrý a postavy mě zaujaly. Hlavně dcera Lathenie :)

Bohužel, co mi narušilo dobrý a spokojený dojem z celého příběhu byl konec. Oživení více způsobem, jakým byla oživena Rochelle, bylo pro mě rušivé a v podstatě i na Strážce, paradoxně, nereálné :D Stejně tak to, že z toho nakonec vyplynulo "sdílení schopností." Nebýt toho, byla bych spokojená stejně jako s originální knihou.

I tak autorce znovu děkuji, protože mi dopřála šťastný konec, který v knize chyběl :D Zůstanu čtenářem této stránky a pustím se do vašich fanfikcí :)

13 strazcicasupouto strazcicasupouto | E-mail | Web | 4. září 2015 v 20:55 | Reagovat

[12]: Není vůbec za co, to já děkuju za upřímný komentář a jsem hrozně ráda, že se i přes ty mínusy pokračování líbilo :) Moc mě to těší, děkuju. Nemůže se to líbit všem stoprocentně, tak už to chodí :D

14 Teru Teru | E-mail | 4. září 2015 v 21:17 | Reagovat

Jsem ráda, že to berete takhle :) Ano, ano, pokračování se líbilo, jen ten konec nu. Ale stane se, taky nejsem dokonalá spisovatelka a věřím, že moje povídky ne všechny nadchnou :D Jdu na fanfikce :D

15 strazcicasupouto strazcicasupouto | E-mail | Web | 4. září 2015 v 21:51 | Reagovat

[14]: Beru to tak, protože popravdě s tím sdílením schopností třeba ani sama nejsem moc spokojená, ale upravovat to už nemá cenu :)
Jen do nich, jsem zvědavá na názor :D

16 Ja Ja | 10. dubna 2016 v 18:49 | Reagovat

S bolesťou krku po dvojdňovom maratóne v jednej pozícii z toho, že som sa nemohol odtrhnúť a musel poznať koniec knihy musím povedať, že moja duša je kompletná. Po konci trilógie som sa nemohol zmieriť s tým, že to takto skončí. Prečítal som to 5x odznova. Neviem či náhoda, alebo osud ma sem priviedol a dostal do ruky tvoje pokračovanie. Krásne. Napínavé. Emocionálne. Patrí ti môj hlboký obdiv a vďaka, za to, že si takéto niečo vytvorila. Určite musím vlastniť jeden výtlačok ak je to možné. :)

17 strazcicasupouto strazcicasupouto | E-mail | 10. dubna 2016 v 19:08 | Reagovat

[16]: Páni děkuju moc! Jsem hrozně ráda, že se ti Pouto tak moc líbilo, vždycky mě takovéhle zpětné vazby nesmírně těší :) ^_^
Bohužel ale další výtisky Pouta na prodej nejsou. Byl vytištěn jen malý určitý počet pro pár mých přátel a rodinu a víc už se jich tisknout nebude. Jsem takto domluvená s Marianne Curleyovou, abychom nemusely řešit nějaké porušování autorských práv a podobně a já sama bych ani nechtěla Pouto prodávat ve velkém :) Tvůj zájem mě ale opravdu těší a mrzí mě, že tě s tímhle zklamu.
Každopádně ještě jednou moc děkuju :)

18 Ja Ja | 10. dubna 2016 v 22:08 | Reagovat

[17]:
Páčilo sa mi naozaj veľmi. Tvoj štýl bol naozaj svieži a veľakrát ma prinútil smiať sa , ako aj poplakať. Nicole bola naozaj podarená.
Ďakujem ti za tak promptnú odpoveď. Keď som ti písal odkaz, bol som pripravený, že to už po takom čase nikto nemusí nájsť. Poslal som ti na facebooku žiadosť o priateľstvo, budem rád ak môžme zostať v kontakte. Dlho som hľadal ľudí, ktorí tiež dúfajú, že si pre nich Strážci prídu. :D

19 strazcicasupouto strazcicasupouto | E-mail | 11. dubna 2016 v 11:53 | Reagovat

[18]: V tom případě by tě možná mohla potěšit zpráva, že Marianne momentálně píše oficiální čtvrtý díl Strážců :) Já se na něj tedy rozhodně strašně těším :D
Nezlob se, na facebooku si nechávám jen své přátele a lidi, které znám :)
Každopádně na facebooku je česká fan stránka Strážci času, kterou vedou Matt s Isabelou, ovšem jsou poslední dobou nějací zaneprázdnění a taky občas dochází inspirace, čím novým na stránách přispět, ale kdo ví, třeba to snad někdy zase rozjedou :D
https://www.facebook.com/Str%C3%A1%C5%BEci-%C4%8Dasu-Vyvolen%C3%BD-Temnota-Kl%C3%AD%C4%8D-338164690476/?fref=ts

20 Ja Ja | 13. dubna 2016 v 18:30 | Reagovat

Ďakujem pekne za informácie. 4. kniha ? Viac si ako fanúšik nemôžem priať. Prajem ti všetko dobré a nech sa ti darí. :)

21 strazcicasupouto strazcicasupouto | E-mail | 13. dubna 2016 v 20:18 | Reagovat

Děkuju moc :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama